O67 | iCollege | KIT FIS VŠE Praha | iinfo

pátek 4. května 2012

Co by se mj. dalo zlepšit v GUI iOS

Každý ví, že neradno rozpoutávat diskuse o tom, který operační systém / GUI / telefon je lepší. Přesto k tomu dochází a výjimečně to bývá i zajímavé, jako tentokrát u Borka Bernarda:
Snažil jsem se iOS používat asi 14 dní a v tomto zápisku bych chtěl shrnout, co se mi na tom nelíbilo a proč jsem daleko spokojenější s Androidem.
Dobré je, že nejen článek, ale i navazující diskuse (prozatím) se drží ve věcné rovině.

Apple je v oblasti GUI velmoc. O to záslužnější je upozorňovat na její chyby. Obě hlavní námitky BB (chybějící tlačítko Zpět na nekonfigurovatelná klávesnice) jsou určitě relevantní.

Komentář Petra Staníčka
obecně vzato platí (a jak!), nevím ale, zda se hodí právě pro tento případ. Přinejmenším to tlačítko Zpět bych v iOS ocenil taky, lepší zoomování v browseru rovněž...

Borek Bernard, DevBlog: Proč se mi iOS používá hůř než Android

čtvrtek 3. května 2012

Leider Gottes!

Pavel Klusák o famózním znovuzrození Karla Gotta:
Gott si rafinovaně vybral z repertoáru novějších generací. Náhle už nezpíval coververze Toma Jonese a Neila Diamonda, do post-kantilénového světa se šmrncem přestěhoval soul (od AmyWinehouse), melodické electro (Erasure) i sofistikované balady (Peter Gabriel). „Když starý Johnny Cash nazpíval Hurt, proč bych já nemohl zkusit Žiletky?“ ptal se. Odpovědí byla nejen úroveň nahrávek, ale i otevřenost, kterou zkušený, zklidněný Gott začal vyzařovat.

Scénu pro jeho turné navrhl David Vávra, klipy točili Zelenka s Najbrtem a společný track s Gottem nahrálo Čokovoko. Ale nejen proto se prolomila generační i sociální bariéra: na Gottovo pódium létaly kalhotky, zároveň o něm vyšla esej Václava Bělohradského v Salonu Práva. Tento text si všiml, že Gott se zbavil dlouholeté image „posla dobrých zpráv“ a otevřel svůj repertoár i melancholičtějším a trpčím songům. „Nesmět po čtyřicet let zazpívat nic depresívního je dost depresívní,“ píše Gott na twitteru, když se publikum ptá, proč začal psát vlastní reflektivní texty. Do nějaké chmury se však jeho repertoár věru neobrátil, viz úspěch energického, sebeironického singlu s textem básníka J. H. Krchovského Mé milé je dnes dvacet čtyři.
No řekněte, není to aspoň hezká představa?

Pavel Klusák: Slavík v mixéru

Radovan Kaluža, dítě své doby

Už nějakou dobu přemýšlím, jak pojmenovat či popsat tu exotománii českého internetu. Michal Kašpárek si pustil film o Radovanu Kalužovi a poté to formuloval - výborně:
Za druhé: buduje svoje sebevědomí na zvrácených pilířích. Kdo z nás ale ne? Typový domek za Ostravou, zelinkavá audina a firma pokutovaná Úřadem na ochranu osobních údajů kvůli rozesílání spamu působí buransky. Jenže čím jste se v posledním roce mohli pochlubit vy? Novým autem v důstojnější barvě? Horským kolem? Pěknou dovolenou? Některým z nás se možná podařilo rozpohybovat dítě, kterému doktoři prorokovali osud ležáka, vytáhnout kamaráda z drog nebo vymoci spravedlnost pro někoho, kdo se stal obětí zlé vůle. Většina ale hraje ten samý krysí závod co Kaluža. Jen dostali hezčí ceny.

Poslední výtka internetové prokuratury: Kaluža se chlubí vysokoškolským titulem, aniž zvládne poskládat delší souvětí. Bodejť by se ale nečepýřil! Vždyť o generaci dřív by byl rád za učňák s maturitou. Mgr. Kaluža je nevinným produktem takzvané vzdělanostní společnosti, která obrátila heslo padesátých let „intelektuálové do výroby“ a duševně neobdařeným lidem bere pět až deset let života téměř povinným „zvyšováním kvalifikace“ ve školách. Kalužové s magistry, různí úředníčci s MBA a hejtmani s doktoráty ze slovenských okresních škol, to jsou jen děti doby.
Čemu se smějete? Sami sobě se smějete...

Michal Kašpárek (na Finmagu): Mgr. Radovan Kaluža aneb Kurvasyncizdarjakcyp

středa 2. května 2012

V čem jsme dobří podle dívky v Czechlandu

Autorka blogu Girl in Czechland nabízí už nějakou dobu mile sarkastický pohled na českou společnost očima zde žijícího cizince. Tentokrát na nás našla šest věcí dobrých. Ani jedna z nich by mě nenapadla, vás ano?
1. Eating your main meal at lunchtime
2. Jak to řekne ‘credit crunch’? Or The Art of Frugal Living
3. 1938
4. Cubist architecture
5. Being a stay-at-home mum: the option of lengthy maternity leave
6. Table service in pubs
Body 1 a 5 mi připadají sporné (ale zajímavé pro diskusi, zvlášť ta dlouhá mateřská, kterou hodně žen za žádnou velkou výhru nepovažuje), 2, 4 a 6 jsou jasné. A pokud jde o bod 3, i po těch letech je pěkné to slyšet od Britky. Překvapilo mě, že
(...) in my history lessons we were taught we didn’t have a choice – apparently Chamberlain followed a policy of appeasement not to avoid war but to give England much-needed time to rearm (...)
...opravdu se to tak v Británii učí ve školách?

Girl in Czechland: Češi, máte pravdu! Six Things the Czechs Are Right About

První máj českého Twitteru

Zemřel Radan Kuchař, legenda českého alpinismu

Via @ashnobe: zemřel Radan Kuchař.
K hotelu Kleine Scheidegg vede z městečka Grindelwaldu zubačka horské dráhy. Koncem srpna v roce jednašedesát nastoupili do jejího předního vozu dva muži. Technický úředník z Liberce Radan Kuchař a meteorolog z Chopku Zdeno Zibrin. Za nimi přistoupí do vozu malý policista v modrém, požádá je o pasy a zeptá se:
„Chcete na Eiger?"
Kuchař kývne, Zibrin si sundává těžký batoh.
„Pánové mají rodiny?"
Teď přisvědčí oba.
„Víte, co se tam včera stalo?"

(...) Vstupují do Pavouka. Do stran vybíhají zrádné škvíry a spáry posledního ledového pole. Kdo v minulosti postoupil až sem, byl horou lapen, odtud už není možný ústup, cesta k vítězství a životu vede jen na vrchol. Lezou už celé hodiny, věčnost uplynula od chvíle, kdy si v duchu přáli, aby toto ráno a tento den byly dobré. Teplo dne zatím rozpouští ledový povlak stěny do tisíců pramínků. Severní stěna prožívá během léta neustálý koloběh, v noci zamrzá, ve dne se rozpouští. Tentokrát padající kamení střídají kusy ledu, už z ohromných výšek slyší jeho hvízdání.

Radan teď postupuje první. Je nejlepším československým lezcem, někteří novináři ho překřtili na horolezeckého Zátopka. Není to jen v technice lezení, ale v rozvážnosti, znalosti skály a počasí. (...)

Poslední obtížný úsek, a jsou na hřebenu. Ukládají skoby do batohů a připevňují stoupací železa. Všechno zlé je za nimi. Mlha mizí, objevuje se slunce, ozařuje ledové krajky lemující hřeben. Jako by se jim pojednou chtěla stěna tou krásou odvděčit. Před nimi je stříbřitý vrchol špičky a pak už je jen prázdno a modré nebe.

Podívají se šťastně na sebe a podají si do krve rozedřené ruce: „Tak to máme za sebou."

Pocit, který těžko někdo přesně popíše. Vědí jen, že je daleko báječnější než ty, které přijdou. Za několik hodin jim už budou lidé v údolí nabízet bankovky za části výzbroje, které prošly Eigrem, budou se podepisovat na mapy a pouzdra od dalekohledů a usmívat se do aparátů a filmových kamer. Půjdou Grindelwaldem a lidé ve špalírech budou tleskat (...)

(Ota Pavel: Výstup na Eiger)
V tu chvíli to byl největší historický výkon československého horolezectví. A vůbec událost: bylo to od prvovýstupu v roce 1938 teprve podevatenácté, kdy někdo úspěšně vylezl severní stěnu Eigeru, pokládanou tou dobou stále ještě za extrémně obtížnou. Horolezectví je od té doby dočista jiné. Slavná Nordwand je samozřejmě pořád těžká, strašlivě dlouhá a hlavně nebezpečná, protože celá hora se drolí, ale lezecké špičky dávno nepřitahuje.

Tak to chodí s horami a s lidmi.

Vlevo Radan Kuchař, vpravo Zdeno Zibrín, fotografie pořízena po úspěšném výstupu severní stěnou Eigeru v roce 1961

Pěkný rozhovor s Radanem Kuchařem, pořízený loni, má Sport.cz, odtud pochází i fotka (Kuchař vlevo, Zibrin vpravo, snímek pořízen po návratu ze severní stěny Eigeru v září 1961).

úterý 1. května 2012

Babel Guide, nový projekt Adama Zbiejczuka

Adam Zbiejczuk, jeden z mála lidí v ČR, který si plným právem může říkat profesionál v oblasti sociálních médií, spustil svůj nový web Babel Guide.
Babel Guide will be here to inform people about great projects, personalities, news and insider information, mostly in the CEE region. It’s a platform open for discussion and sharing. My vision is to publish articles of a value that lasts more than few days. I want to cover topics in depth and believe that there are still people out there who appreciate texts longer than 500 characters. You don’t have to read everything, but if you look for something – let’s say an analysis of social media monitoring tools in a particular country – one page is the summary of the article, not the article itself. Many of these texts will be of a promotional nature – and I believe that is right: they should praise the good stuff created here. But in each case this will be clear, and the connection will be shown, so there will be no hidden ads.
Mohlo by to nakopnout i jiné lidi u nás, aby začali uvažovat víc globálně, psát anglicky a nemít malé cíle.

JAFSU: povinné čtení pro startupy

Nový (pro mě) komiks objevený díky Panda Daily (kde také najdete vysvětlení, proč se to jmenuje JAFSU, jestli to neuhodnete dřív sami). Povinné čtení pro Startup Yard apod.!


JAFSU.com by Peter Sandberg

Normální rozdělení jako příběh

Nevím, kdo je Charly, ale vysvětlovat umí dobře.
(...) když příslušným teploměrem změřím teplotu nějakého předmětu, je naměřená hodnota s 50% pravděpodobností přesná na plusminus jednu desetinu. Na 95% je přesná na plusminus dvě desetiny. A prakticky (nerovná se zcela) jistě je přesná na plusminus tři desetiny. A čím vícekráte něco tímto teploměrem změřím, tím více se kumulativní výsledek blíží realitě - ale nikdy není absolutně přesný.

A údajně právě takto Carl Friedrich Gauss normální rozložení, jež od té doby nese jeho jméno, objevil. Zpracovával geodetická měření a zjistil, že totéž měření dá pokaždé lehce jiné hodnoty - a že tyto hodnoty, byť na pohled náhodné, lze popsat matematickou funkcí. A ta matematická funkce nám umožňuje najít řád tam, kde byl zdánlivý chaos, a tak přiřadit míru přesnosti něčemu, co už ze samotné povahy reality úplně přesně zjistit nelze.

Ale proč se realita chová takhle blbě? Proč není možné prostě změřit například vzdálenost x přesně ale jen "přesně plusminus"? K tomu se ještě vrátím.

Hic est Charly: Destilace páté esence

Microsoft, Google a Apple po částech: provozní zisky

„Kdy bude iPad vydělávat víc než celý Google?“ ptá se Horace Dediu na svém skvělém blogu asymco. A odpovídá sám sobě: v dalším čtvrtletí. Čísla jsou jasná... a skoro k neuvěření.

Operating Income: Microsoft divisions, Apple products and Goo... on Twitpic

Mimochodem, ten kluk je původem Rumun... a má toho za sebou dost. Borec. Rád bych ho někdy viděl naživo.