První setkání na oběžné dráze

NASA vytáhla z archivů fotky z programu Gemini a Wired o nich napsal článek. Úžasné obrázky. Tenhle je z prosince 1965, kdy se poprvé povedlo setkání dvou kosmických lodí na oběžné dráze (ne spojení, protože na to nebyly vybaveny, ale vzdálenost mezi nimi prý byla jedna stopa).

Dvě možnosti, ta těžší je lepší

Když je Seth Godin dobrý, tak je hodně dobrý:

One option is to struggle to be heard whenever you're in the room. Another is to be the sort of person who is missed when you're not. The first involves making noise. The second involves making a difference.

Úhoř, tvor z jiného vesmíru

Pomáhat dětem s přípravou do školy začíná být docela zajímavé, když jsme se konečně dostali přes fázi vyjmenovaných slov a násobilky. Dneska jsem se dověděl neuvěřitelné věci o úhořích. Buď jsem to nevěděl nikdy (pravděpodobnější), anebo dokonale zapomněl.

Rozmnožování úhoře bylo dlouhá léta tajemstvím a úplné objasnění jeho rozmnožovacího cyklu (pokud o něm vůbec můžeme hovořit) trvalo desítky let. (...) Dospělí úhoři žijí z větší části ve sladkých vodách. Zatímco samci většinou zůstávají v ústí řek a dorůstají obvykle jen kolem 40 cm, samice táhnou hluboko do vnitrozemí, kde dorůstají mnohem větších rozměrů, často i přes 1 m. Po dosažení pohlavní dospělosti se ryby vydávají na dlouhou cestu k vzdáleným trdlištím, která se nacházejí v (...) Sargasovém moři. (...) Během migrace mění úhoř zbarvení – hřbet ztmavne až skoro do černa zatímco boky jsou stříbřité. Dostaví se i další změny. Zvětší se velikost očí, změní tvar prsních ploutví, kůže tloustne, střevo přestává pracovat a dochází k uzavření řitního otvoru. Zároveň dochází k tvorbě vaječníků. Migrace na trdliště vzdálené téměř 7 000 km trvá asi 1,5 roku. Ryby během ní ztratí značnou část své hmotnosti, protože cestou nepřijímají potravu. K výtěru dochází ve vodním sloupci v hloubce 150 – 600 m nad šestikilometrovou hlubinou. Ryby po něm hynou. (...) Z jiker se líhnou drobné průsvitné larvy mající tvar vrbového listu. Ty jsou zčásti unášeny Golfským proudem, zčásti aktivně plavou k břehům Evropy, kterých dosáhnou zhruba po 2,5 letech. Mezitím dorostou do délky 75 – 80 mm. V mělkých pobřežních mořích se pak listovité larvy mění v tenké „sklovité“ úhoříky. Během této složité přeměny nepřijímají potravu, jejich délka se zkracuje asi na 60 – 65 mm a hmotnost se výrazně sníží. Následují další změny, obnovuje se příjem potravy a postupně nastupuje pigmentace (zbarvování) těla. V tomto stadiu se malí úhoříci dostávají v obrovských hejnech do ústí evropských řek a nastupují migraci proti jejich proudu.

Nač potřebujeme mimozemšťany, když tu je úhoř? (A citovanou pasáží výčet jeho pozoruhodností zdaleka nekončí.)