O67 | iCollege | KIT FIS VŠE Praha | iinfo
Zobrazují se příspěvky se štítkemmedia. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemmedia. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 7. října 2012

Emot jako přehled zpráv

Miloš Čermák se svými studenty na FSV UK vymyslí každý semestr něco pěkného. S koncem semestru to většinou bohužel přestane fungovat. Ten nejnovější projekt se jmenuje Emot a ohromně se mi líbí. Jednak sama myšlenka „emocionálního teploměru“ není k zahození (není tak docela originální, ale co je?); především ale touto cestou mimoděk vzniká nejlepší mně známý news digest v češtině. Stručný a relevantní. Přelétnete deset titulků s třířádkovými anotacemi a jste v obraze. — Jenže je to náročné na ruční práci a tím pádem to nejspíš zas nepřežije konec semestru. Studentské projekty nemusí mít obchodní model.

čtvrtek 4. října 2012

Dnešní kvalitní čtení na webu

Dnes se na webu sešlo nezvykle mnoho dobrých českých textů!

Patrick Zandl vysvětluje, proč má profesionální žurnalistika smysl:
Naletěli jste. I po doktorátu na FELu, titulu inženýra či alespoň dvou naprogramovaných frameworcích jste naletěli na ten nejstarší trik všech vlád: rozděluj a panuj.
Aby se nám tohle nestávalo, potřebujeme novináře. Dobré novináře. Ty, kteří kriticky zanalyzují, vyzdrojují, ověřují. Kteří dělají svou práci. I proto potřebujeme vymyslet, jak jim zaplatit, aby ti dobří neodcházeli mimo branži. Potřebujeme je stejně, jako dobré doktory, dobré programátory, dobré horníky.
A také potřebujeme být ochotni je poslouchat i přes to, že někdy nesouhlasíme, někdy se díváme do jiného obrazu světa, než jaký bychom chtěli vidět.
Potřebujeme obnovit své humanitní elity. Potřebujeme vědomí různorodosti. Ne fanatismus.
Nikola Bornová aka @tlamiczka zas zdůvodňuje, proč je opravdu trapné pořádat na odborných konferencích body painting:
(...) jako pokus připomenout mužským čtenářům (i některým ženským), že opravdu existuje víc úhlů pohledu než ten jejich. A že když jsme na něco zvyklí, tak to nemusí znamenat, že je to úplně ok a super.
Saša Uhlová v Deníku Referendum a Marek Picha aka @tracnik se vracejí, každý úplně jinak, k výbušnému komentáři Romana Jocha (tomu, který ho stál místo). Píchova analýza je skvělou ukázkou, jak se má číst a přemýšlet. Povinná četba!

Čtyři výborné články. V každém z nich (snad kromě toho Pichova, který je tak logicky neprůstřelný, že k němu opravdu těžko něco dodat) najdu leccos, s čím nesouhlasím, ale právě proto se mi líbí.

úterý 24. července 2012

Petr Kočí s Pavlem Šafrem o Romech, Blesku a vůbec

Až budete dávat dohromady krátký seznam opravdu dobrých českých novinářů, na tohoto nezapomeňte. (Myslím toho, který se ptal, ne toho, který odpovídal.)
Mluvili jsme přeci ale o něčem jiném. O tom, jak psal Blesk o případu Břeclav.

Ježišmarja! Když se vezmou nešťastní, méně civilizovaní lidé odněkud z Rumunska nebo odjinud z východu a navezou se do krajiny zpustošené odsunem Němců… A o tom se tady nemluví! Když se tam ti nešťastní Romové dovezou, jak asi můžou žít dohromady s majoritním obyvatelstvem? Samozřejmě žijí způsobem, který majoritní obyvatelstvo v mnoha směrech ohrožuje.

Dobře, ale náš rozhovor je o tom, co a jak píše Blesk, ne o tom, co se stalo v Sudetech.

Blesk měl jeden otvírák (hlavní článek – pozn. red.) a kolem toho uspořádá padesát hloupých šašků v Praze intelektuální konferenci na téma Blesk.

Nešlo jen o jednu titulní stranu, o kauze Břeclav psal Blesk i na dalších stránkách: „Strach v Česku! Kvůli útokům romských výrostků na děti!“ (také 28. 4., strany 2 a 3), „Břeclav pochodovala za zbitého Petra“ (23. 4., strana 5), „Terorizují nás smečky cikánů!“ (18. 4., strana 8)...

Jděte s tím do háje, mě to nezajímá. Mě zajímají hlubinné problémy společnosti. Mě zajímá to, co je skutečně hluboké, co je vážné. Až když si člověk uvědomí všechny souvislosti a příčiny toho, jak došlo k tomuto průšvihu, teprve potom si člověk uvědomí, jak majoritní obyvatelstvo přítomností těch nešťastných lidí, kteří sem byli navezeni, trpí. A jak trpí samotní tito lidé, které sem navezl zvrácený komunistický režim. Co všechno toto utrpení plodí. Znamená to uvědomit si, na jakém civilizačním stupni která z těchto entit je. Zda spolu můžou dohromady žít. A nemůžou spolu žít! Protože to plodí absolutní průšvihy. A jenom proto, že tady existuje ideologie politické korektnosti, jejímž prostřednictvím mě právě teď buzerujete...

Nebuzeruju vás. Jsem novinář, děláme rozhovor, proto se ptám.

Médiář - Šéf Blesku Pavel Šafr: Bartošová se lidem omrzela, dnes je větší celebritou David Rath

čtvrtek 28. června 2012

Patrick Zandl se loučí

Sluší se poznamenat, že scéna technologické žurnalistiky v ČR bude od nynějška trochu jiná. Z jednoho z nejdůležitějších médií odchází jedna z nejdůležitějších postav scény. Lupu opouští její dlouholetý šéfredaktor Patrick Zandl, aby se věnoval dočista jiné (nevím jaké; vím jen, že dočista jiné) kariéře mimo mediální svět.

Patrick je pro mne vedle Jiřího Hlavenky a (dnešní mladší generaci již neznámého) Bohouše Herwiga členem absolutní špičky odborné IT žurnalistiky u nás. Nebyl a není jen novinářem, je podnikatelem, stál u založení a vzestupu technologických firem Mobil server a Stream.cz, napsal několik pozoruhodných knížek, spustil protest Internet proti monopolu... a to je jen vršek ledovce, neboť jde o osobnost v mnoha ohledech tajemnou a neproniknutelnou, tím přátelským úsměvem se nenechte zmást :) Hodně štěstí, Patricku.

středa 9. května 2012

Čím kdo zachází...

...tím také schází, říkala babička. Článek Andrewa Orlowského v El Reg o (asi bezvýznamné, ale rozhodně zábavné) „pirátské kopii Pirate Bay“ mne přivedl k téhle starší story. Oč jde: The Daily Mail otiskl bez souhlasu autorky fotku, kterou pořídila paní Alice Taylor. Což je manželka Coryho Doctorowa. Což je spisovatel sci-fi, jeden z hlavních autorů blogu Boing Boing a politický aktivista, dříve levicový, nyní zhruba v linii evropských pirátských stran (ne nutně v tomto pořadí, nevím, čím z toho je právě teď nejvíc).

Daily Mail požádal o svolení fotku otisknout, autorka odmítla, noviny to přesto udělaly (jméno autorky uvedly, honorář nezaplatily). Doctorow se namíchl a rozmázl to na Boing Boing. Některými čtenáři byl obviněn z pokrytectví: je-li proti copyrightu, proč se najednou rozčiluje? Některé části diskuse pod článkem jsou zajímavé a poukazují na rozpory alternativního post-copyrightového světa. Podstatnější než teoretický spor jsou však příklady, kdy čtenáři Corymu ukazují, že Boing Boing často dělá totéž, co ho naštvalo v chování The Daily Mail: vezme fotku, zmíní autora, zveřejní. Hranice fair use pro dnešní dobu nejsou očividně jasné ani nejslavnějším průkopníkům, což vlastně není kritika. Jen připomenutí, že doba je zmatená.

Andrew Orlowski, The Register: The Pirate Bay cries foul over Pirate Bay copycats
Jeremy Nicholl, The Russian Photos Blog: Boing!!! Cory Doctorow’s Daily Mail Copyright Clanger
Cory Doctorow, Boing Boing: Daily Mail rips off my wife's photo after asking permission and being turned down

neděle 29. dubna 2012

Tvrdá data v médiích

Příručka datové žurnalistiky je tady! Na webu celá k přečtení, na papíře a jako e-book ji záhy vydá O'Reilly. Vypadá to dost elementárně, tedy doporučuji nejen profíkům, ale každému, kdo nechce, aby ho/ji média vodila za nos.


úterý 6. března 2012

Kdo, když ne ti nejlepší?

Zrovna před pár dny jsem přemýšlel o lidech, kteří dělají odbornou publicistiku v oblasti počítačů a telekomunikací. A napadlo mě, že jestli bych mezi nimi dnes někoho označil jako nejlepšího (jakkoli je těžké něco tak neurčitého poměřovat), pak by to byl Ondřej Malý z Hospodářských novin. A hleďme.
Redaktor Hospodářských novin Ondřej Malý míří do rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). Oznámil to na tiskové konferenci ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba, který tento svůj návrh představí ve středu vládě. Podle [něj] jde o další krok, jak zlepšit situaci v ČTÚ.
Možná. Možná taky jde o způsob, jak umlčet kritika. Články Ondřeje Malého a jeho televizní vystoupení k tématu regulace telekomunikačního trhu byly pro ČTÚ a MPO hodně nepříjemné. Hoďme tedy na hocha spoluzodpovědnost, řekli si nahoře.

Ondřej Malý je může převézt a udělat jim tam pořádný průvan. Přál bych to jemu i nám spotřebitelům. Ale zrovna tak se může stát, že přijdeme o výborného, kriticky myslícího a pracovitého novináře a výměnou získáme průměrného úředníka, který má dobrou vůli, ale svázané ruce.

Protože zatím jediným novinářem, který se v politice opravdu prosadil k dobru svých spoluobčanů, byl — obávám se — Winston Churchill.

iHNed.cz: Ministr chce redaktora HN Ondřeje Malého do vedení ČTÚ. Má tlačit na nižší ceny volání

pátek 17. února 2012

pondělí 13. února 2012

Vychází u nás přes tři a půl tisíce časopisů

Přesněji - vycházelo před rokem. Tato zpráva na Mediáři, na kterou jsem právě narazil, je datována 11. říjnem 2011, slovo „loni“ v ní tedy znamená rok 2010.
Počet časopisů vydávaných v České republice se loni meziročně snížil o 195, na 3603. Pokles zasáhl skoro všechny druhy magazínů, výjimkou byly pouze ilustrované, informační a reportážní časopisy, časopisy svépomocných a charitativních organizací a farní bulletiny.
Deníků loni v Česku vycházelo 122, o 1 méně než předloni. Počet ostatních novin klesl o 20 na 1540 titulů.

čtvrtek 5. ledna 2012

Týdeník Ekonom pro iPad

...je už v AppStore. Jsem velmi zvědav!


Forbes sestavil žebříček 40 nejvlivnějších v českých médiích

...a Médiář ho zveřejnil. Žádný podobný žebříček se nedá sestavit tak, aby dosáhl všeobecného souhlasu. Myslím, že je realistický v tom, jak respektuje sílu televize a také lidí v pozadí médií; a užitečný v tom, že se z něj dozvíte o existenci a významné pozici několika osob, o nichž jste asi v životě neslyšeli. Je jistě otázka, jak definovat slovo „vlivný“. Z on-line světa (což je asi nejspornější segment žebříčku a možná se tam projevuje i nedostatek znalostí) tam jsou:

5. Ivo Lukačovič (Seznam)
22. Andreas Demuth (Centrum Holdings)
23. Taťána le Moigne (Google)
25. Milan Fridrich (Česká televize)
38. Miloš Čermák

a pak ještě pan Cuketka a Miroslav Motejlek mimo žebříček v okénku „stojí za to sledovat“.

Zhruba lze říci, že to jsou ti, kteří se mediálně jeví jako nejvlivnější v médiích... Ale jak říkám, takový žebříček nelze nikdy sestavit „správně“.