Pavel Šuchmann o ACTA

Přesně tak:

Mnoho lidí nedokáže pochopit, že je možné být proti nelegálnímu kopírování a zároveň i proti chystané legislativě ACTA. Být zároveň pro rozumnou ochranu autorských práv a zároveň proti mafiánům z Hollywoodu a normalizačním "umělcům" z OSA.
Tyto postoje jsou v naprostém souladu, přesto se skoro každý doupouští nebezpečného černobílého zjednodušování: Jsi proti ACTA? Pak jsi pirát a kradeš. Ale tak to vůbec není!

Rainbow Arabia

Elektronická hudba z osmdesátých let remixovaná do lehce arabského stylu dvěma Američany. Jako docela dobrý :)

Před pár dny jsme s kámošem vášnivě diskutovali, jakej teď přijde další masivní hudební trend. (...) Ani ve snu by nás nenapadlo, že najednou začneme poslouchat věci, který jsme doteď slyšeli jenom v autobuse, když nějakýmu arabovi, bangladéšanovi nebo indovi zazvonil mobil.
Jasně, není to žádnej trend, co se tady objevil jako blesk z čistýho nebe: byli tady už Muslimgauze v devadesátých letech, pak tu by Shackleton, co nám plnil uši pískem. Jenže teď to vypadá, že se synové Alláha mnohonásobně rozmnožili a je tu spousta deep-folkových projektů jako Fatima Al Qadiri aka Ayshay, která vydává u Tri Angle, newyorští Myrrh, Prince Rama, no a samozřejmě losangeleský Rainbow Arabia, neboli Danny e Tiffany Prestonovi, což jsou manželé, kteří se evidentně chtějí zasloužit o to, aby sárí a palestina byly naším nejoblíbenějším outfitem.

Mixtape k poslechu i ke stažení.

The Sound Supply: zajímavý nápad, jak prodávat hudbu

Dobrý obchodní nápad: deset alb (mně) neznámých skupin za $15 celkem. Koupil jsem to ani ne tak proto, abych levně pořídil hodně hudby, jako spíš kvůli překvapení. Třeba tam bude něco výjimečného? Jestli to chcete vyzkoušet taky, nepřehlédněte, že nabídka je časově omezená.

Bůh masakru (Carnage)

O. na to napřed nechtěla jít, protože ji polekal název. Pak se ale bavila jako dlouho ne a já taky. Trochu hořká, trochu potměšilá konverzační komedie, jak to dopadne, když jedno dítě druhému vyrazí dva zuby a rodiče to spolu projednávají pěkně zdvořile a na úrovni, vždyť jsme civilizovaní a politicky korektní lidé... Filmařsky minimalistické, celé se to odehrává v jediném bytě a v reálném čase; ostatně jde o adaptaci divadelní hry. Všiml jsem si, že na tu nefilmovost si někteří diváci stěžují, já ne — už jen proto, že v divadle byste to nikdy neviděli v tak dokonalém obsazení. Čtyři skvělí herci v hlavních rolích, Jodie Foster neodolatelná se svými pokrokovými názory, Kokoschkou a koláčem z hrušek, jablek a perníkových drobečků.

Když máte děti ve věku těch dvou, co se poprali, což my máme, vychutnáte si film o to víc (protože si v jeho zápletce živě představujete sami sebe), včetně jemné, roztomilé a dokonalé obrazové pointy. Inteligentní odpočinkový film. Kdy já se naposled v kině pořádně zasmál?