MS Office na iPad - má to ale tři háčky

Za prvé, je to jen v americkém App Store. Za druhé, chvílemi to není ani tam, protože dosáhli příliš velkého úspěchu a nestačí jim kapacita. Za třetí, ovládání není optimalizováno pro tablet, je to zcela normální GUI z osobního počítače, což nejspíš nebude úplně příjemné a snadné.

Ale je to plnohodnotný MS Office se vším všudy, ne jen nějaký skoro kompatibilní program, což může v některých situacích být rozhodující výhoda. Popisovaná služba/aplikace se jmenuje CloudOn. Je zdarma a máte-li americký účet, zkuste ji.

Odešla první dáma stesku

Ztráta, kterou jsem přehlédl. Cesária Évora zemřela 17. prosince 2011.

Jak PayPal nařídil roztřískat housle (nebo jak to bylo)

Poletuje to po síti už nějakou chvíli, komentátor „Babbage“ z The Economist pěkně a přehledně shrnuje. Ukázka solidní žurnalistiky.

Týdeník Ekonom pro iPad

...je už v AppStore. Jsem velmi zvědav!

Všechna videa z brněnského listopadového TEDx

...jsou už na YouTube.

Forbes sestavil žebříček 40 nejvlivnějších v českých médiích

...a Médiář ho zveřejnil. Žádný podobný žebříček se nedá sestavit tak, aby dosáhl všeobecného souhlasu. Myslím, že je realistický v tom, jak respektuje sílu televize a také lidí v pozadí médií; a užitečný v tom, že se z něj dozvíte o existenci a významné pozici několika osob, o nichž jste asi v životě neslyšeli. Je jistě otázka, jak definovat slovo „vlivný“. Z on-line světa (což je asi nejspornější segment žebříčku a možná se tam projevuje i nedostatek znalostí) tam jsou:

5. Ivo Lukačovič (Seznam)
22. Andreas Demuth (Centrum Holdings)
23. Taťána le Moigne (Google)
25. Milan Fridrich (Česká televize)
38. Miloš Čermák

a pak ještě pan Cuketka a Miroslav Motejlek mimo žebříček v okénku „stojí za to sledovat“.

Zhruba lze říci, že to jsou ti, kteří se mediálně jeví jako nejvlivnější v médiích... Ale jak říkám, takový žebříček nelze nikdy sestavit „správně“.

Výborný! článek o podnikatelských inkubátorech

Jsem vůči těm institucím dlouhodobě podezíravý (nebo snad: málo nadšený). Tenhle text mi konečně vysvětlil, proč ten neurčitý pocit mám:

There has been an explosion of incubators in the last few years. Most of them suck. Some suck so bad that the net value created by the program is probably negative. (...)

Let’s start with a story. There are minor variations, but I’ve seen it played out in real time more than once in the last few years. The story goes like this. An incubator has a class of companies, they give them a little cash, they have a weekly session with a mentor or whatever, time goes by, demo day, no one gets funding, fail, fail, FAIL.

They tried to copy the Y Combinator model, and by ‘copy’ I mean cargo cult. They performed the outwardly obvious ceremony, but didn’t understand and thus couldn’t replicate the mechanics of cause and effect.

Y Combinator has had impact on the dynamics of startup formation and funding not because of the exact details of a program. But the details are what cargo culters can see: three months, a dollar figure, weekly sessions, gogogo, demo day… the end , most of the companies dissipate.

Cargo cult, to je ta správná formulace! Stejně jako autor citovaného textu (přečtěte si jej prosím celý, jestli se vás tahle problematika jen trochu týká) si nemyslím, že všechny inkubátory jsou špatné. Vnější atributy ale samy o sobě nic neznamenají, klíčové jsou styky a schopnosti provozovatele. Každý není Paul Graham (nebo, řekneme, Ondřej Bartoš). Platí to v USA stejně jako u nás. [Objeveno via GigaOM.]

Spokojenost se životem je subjektivní faktor, ne objektivní

"Life is 10% of What Happens to Me and 90% of How I React to It". Následují (na můj vkus trochu moc) sladké a manipulativní řeči, ale ten výrok je (na sto procent :) pravdivý.