Dnešní kvalitní čtení na webu

Dnes se na webu sešlo nezvykle mnoho dobrých českých textů!

Patrick Zandl vysvětluje, proč má profesionální žurnalistika smysl:

Naletěli jste. I po doktorátu na FELu, titulu inženýra či alespoň dvou naprogramovaných frameworcích jste naletěli na ten nejstarší trik všech vlád: rozděluj a panuj.
Aby se nám tohle nestávalo, potřebujeme novináře. Dobré novináře. Ty, kteří kriticky zanalyzují, vyzdrojují, ověřují. Kteří dělají svou práci. I proto potřebujeme vymyslet, jak jim zaplatit, aby ti dobří neodcházeli mimo branži. Potřebujeme je stejně, jako dobré doktory, dobré programátory, dobré horníky.
A také potřebujeme být ochotni je poslouchat i přes to, že někdy nesouhlasíme, někdy se díváme do jiného obrazu světa, než jaký bychom chtěli vidět.
Potřebujeme obnovit své humanitní elity. Potřebujeme vědomí různorodosti. Ne fanatismus.

Nikola Bornová aka @tlamiczka zas zdůvodňuje, proč je opravdu trapné pořádat na odborných konferencích body painting:

(...) jako pokus připomenout mužským čtenářům (i některým ženským), že opravdu existuje víc úhlů pohledu než ten jejich. A že když jsme na něco zvyklí, tak to nemusí znamenat, že je to úplně ok a super.

Saša Uhlová v Deníku Referendum a Marek Picha aka @tracnik se vracejí, každý úplně jinak, k výbušnému komentáři Romana Jocha (tomu, který ho stál místo). Píchova analýza je skvělou ukázkou, jak se má číst a přemýšlet. Povinná četba!

Čtyři výborné články. V každém z nich (snad kromě toho Pichova, který je tak logicky neprůstřelný, že k němu opravdu těžko něco dodat) najdu leccos, s čím nesouhlasím, ale právě proto se mi líbí.

O spropitném

Čeští foodies se zlobí na autora tohoto názoru:

Czechs don’t tip! Well, they do, but in a different way. The practice here (note: please, bear in mind that we’re talking about pubs) is to round up the tab, usually to the nearest 10. For example, if you’ve had lunch or beers for 123CZK, pay 130 and everyone’s happy."

Myslím, že kritici přehlédli ono „we’re talking about pubs“, zatímco autor, podepisující se Pivní filozof, to zase poněkud přepískl s „everyone's happy“. Praxi toho, jak se platí ve „čtyřkách“ (zajímavé, pořád jim tak říkáme), ale popsal celkem přesně. (Pokud tam nezabloudí nějaký foodie.) Nicméně, typická útrata za těch pár piv bývá taková, že mezi zaokrouhlením na desítky nahoru a politicky korektními deseti procenty není zas takový rozdíl, pokud tedy neplatíte zrovna 89 korun. — Je jasné, že pracovníci v pohostinství nepatří mezi everyone who's happy, když někdo na webu ve světovém jazyce halasně nabádá, že v Česku stačí dát bůra.

Pivní filosof, The Prague Post: A tipping rant
Pivní filosof, The Prague Post: Pivní Manners

Petr Bušta vs. Matěj Stropnický o vzdělání

Velice kontroverzní článek obsahující výbornou větu, která by neměla být zapomenuta.

Kvituji, jak trefně autor zachytil mimozemšťanské představy mnoha absolventů, kteří si pletou vzdělání s kvalifikací.

Petr Bušta, Česká pozice: Džouk Matěje Stropnického