Vhodná pro politiky, jejich poradce...

Šedesátiletý miliardář Luboš Chaloupka je rektorem, jednatelem a jediným majitelem Univerzity Jana Amose Komenského Praha. Škola, přesněji firma, loni utržila 522 milionů a vydělala 281 milionů korun v čistém. Za poslední čtyři roky pak více než miliardu. Vzhledem ke svému zaměření je určena především pro střední a vyšší příjmové skupiny, které chtějí svým dětem pořídit/zaplatit vysokoškolské vzdělání. Vhodná je také pro politiky, jejich poradce, státní úředníky.

Lakonické Motejlkovy komentáře jsou k nezaplacení.

Motejlek.com: Růst Chaloupkovy university se zastavil, stále ale vydělává obrovské peníze

Politicky nekorektní matematika

One problem, for example, had a tiger cooking Africans, Americans, and Indians in ovens.
And here's another: "John's father gave him 1,359 marbles on his birthday. John swallowed 585 marbles and died. 9 of John's friends came for his funeral the next day. John's grieving father gave the remaining marbles to John's friends in equal numbers. How many marbles did each friend get?"

Účel světí prostředky, myslím, že to je účinný způsob, jak děti motivovat. (Na místě toho účinný bylo napřed slovo dobrý, ale zbaběle jsem si to rozmyslel.)

C|Net: Teacher allegedly gives kids gruesome math problems

Šestnáctiletí: dvaapůlkrát víc toluenu než éčka

Z nelegálních drog uváděli respondenti v roce 2011 nejčastěji zkušenosti s užíváním konopných látek (42,3 %). Na dalších místech se objevovaly zkušenosti s užíváním léků se sedativním účinkem (10,1 %), s čicháním rozpouštědel (7,8 %) a s užitím halucinogenních hub (6,9 %). Zkušenosti s LSD (5,1 %), extází (3,3 %) a amfetaminy (2,0 %) byly mezi studenty méně časté, zkušenosti s drogami typu heroin a kokain byly v populaci šestnáctiletých minimální (1,4 %, resp. 1,1 %).

Studie se dělala na šestnáctiletých, vzorek skoro 4000 vyvážený přes sociodemografiku a ta procenta se týkají otázky „aspoň jednou v životě“.

Česká škola: Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách

Petr Bušta vs. Matěj Stropnický o vzdělání

Velice kontroverzní článek obsahující výbornou větu, která by neměla být zapomenuta.

Kvituji, jak trefně autor zachytil mimozemšťanské představy mnoha absolventů, kteří si pletou vzdělání s kvalifikací.

Petr Bušta, Česká pozice: Džouk Matěje Stropnického

Pěkný rozhovor Lidových novin s děkanem FEL

Profesor Pavel Ripka se s tím nepáře a dobře dělá:

Jenže když dva dělají totéž, není to totéž. Když sedí v Board of Directors univerzity velký byznysmen, tak je jasné, že pomáhá shánět i dává peníze. Zástupce podnikatelské sféry u nás často znamená šéf firmy, která poté dodá škole izolaci na barák, zástupce veřejnosti často znamená politik ze stejné strany jako ministr.

O smyslu vysokoškolského vzdělání

Dva pěkné články (on je to spíš jeden efektně rozdělený na dvě protikladné části) od Adama Herouta: Proč nestudovat na vysoké škole a Proč studovat na vysoké škole.

Základní škola je povinná, kontroluje docházku, nutí děcka k elementární činnosti, znalostem. Vysoká škola nemá ani tuto schopnost. Nejen že nepůsobí jako testovadlo inteligence a schopností. Nefunguje ani jako donucovna, nalejvárna, bootcamp. Kdo chce projít nepoznamenán, cestičku si najde.

Články jsou reakcí na blogpost Jiřího Knesla Má smysl studovat informatiku? I ten rozhodně stojí za přečtení.

Úhoř, tvor z jiného vesmíru

Pomáhat dětem s přípravou do školy začíná být docela zajímavé, když jsme se konečně dostali přes fázi vyjmenovaných slov a násobilky. Dneska jsem se dověděl neuvěřitelné věci o úhořích. Buď jsem to nevěděl nikdy (pravděpodobnější), anebo dokonale zapomněl.

Rozmnožování úhoře bylo dlouhá léta tajemstvím a úplné objasnění jeho rozmnožovacího cyklu (pokud o něm vůbec můžeme hovořit) trvalo desítky let. (...) Dospělí úhoři žijí z větší části ve sladkých vodách. Zatímco samci většinou zůstávají v ústí řek a dorůstají obvykle jen kolem 40 cm, samice táhnou hluboko do vnitrozemí, kde dorůstají mnohem větších rozměrů, často i přes 1 m. Po dosažení pohlavní dospělosti se ryby vydávají na dlouhou cestu k vzdáleným trdlištím, která se nacházejí v (...) Sargasovém moři. (...) Během migrace mění úhoř zbarvení – hřbet ztmavne až skoro do černa zatímco boky jsou stříbřité. Dostaví se i další změny. Zvětší se velikost očí, změní tvar prsních ploutví, kůže tloustne, střevo přestává pracovat a dochází k uzavření řitního otvoru. Zároveň dochází k tvorbě vaječníků. Migrace na trdliště vzdálené téměř 7 000 km trvá asi 1,5 roku. Ryby během ní ztratí značnou část své hmotnosti, protože cestou nepřijímají potravu. K výtěru dochází ve vodním sloupci v hloubce 150 – 600 m nad šestikilometrovou hlubinou. Ryby po něm hynou. (...) Z jiker se líhnou drobné průsvitné larvy mající tvar vrbového listu. Ty jsou zčásti unášeny Golfským proudem, zčásti aktivně plavou k břehům Evropy, kterých dosáhnou zhruba po 2,5 letech. Mezitím dorostou do délky 75 – 80 mm. V mělkých pobřežních mořích se pak listovité larvy mění v tenké „sklovité“ úhoříky. Během této složité přeměny nepřijímají potravu, jejich délka se zkracuje asi na 60 – 65 mm a hmotnost se výrazně sníží. Následují další změny, obnovuje se příjem potravy a postupně nastupuje pigmentace (zbarvování) těla. V tomto stadiu se malí úhoříci dostávají v obrovských hejnech do ústí evropských řek a nastupují migraci proti jejich proudu.

Nač potřebujeme mimozemšťany, když tu je úhoř? (A citovanou pasáží výčet jeho pozoruhodností zdaleka nekončí.)