Král nebyl nikdy volen na celý život. Každý rok se musel podrobit zkoušce zvané rádžasúja, obřadu královské korunovace, aby dokázal, že je hoden svůj úřad zastávat. Vždy se našel někdo,kdo byl připraven ho vyzvat, a starý rádža musel během tohoto rituálu obhájit svou moc úspěšným nájezdem a porazit svého protivníka v kostkách. Pakliže prohrál, odebral se do vyhnanství v lese, ale obvykle se vrátil a vyzval svého protivníka na další rádžasúju. Nestabilita indického království měla tak hluboké kořeny, že podle raného manuálu, věnovaného státnictví, byl králův nepřítel základní součástí státu.

Karen Armstrongová: Velká transformace, str. 34

Historie New Yorku v 50 objektech

An artichoke and an elevator. A Checker taxicab and a conductor’s baton. A MetroCard and a mastodon tusk.

Plus dynamo z Edisonovy elektrárny, bagel s uzeným lososem...

The New York Times: A History of New York in 50 Objects

Konrád Heiden, který před svým odchodem do exilu roku 1933 podrobně Hitlera studoval přibližně deset let, nám zanechal pozoruhodnou studii Hitlera na jeho cestě k vůdcovství: „Hitler vyjadřoval s neomylnou jistotou nevypověditelnou paniku mas čelících neviditelnému nepříteli a dále tento bezejmennný přízrak pojmenoval. Byl čistým fragmentem moderního masového ducha, neposkvrněného jakýmikoli osobními vlastnostmi. Nebylo se třeba ptát, jakými schopnostmi si podrobil masy, on si je nepodrobil, on je ztělesňoval a představoval. Jeho projevy jsou sny tohoto masového ducha. Jsou chaotické, plné rozporů, pokud jsou jejich slova brána doslovně, často právě tak nesmyslné jako sny bývají, a přece nabité hlubším významem. Vulgární urážky, fádní vtipkování se střídá s velkohubými, někdy přepjatými frázemi. Jeho projevy vždy začínají hlubokým pesimismem a končí rozradostněným spasením, triumfálním, šťastným koncem. Často je lze popřít rozumem, ale ony se odvolávají na daleko silnější logiku podvědomí, na niž je každé popírání krátké. Hitler promlouvá k nevypověditelné hrůze moderní masy a k bezejmennému strachu, který pojmenoval. To z něj činí největšího masového řečníka masového věku.“ // Bez tohoto publika Hitler připomínal Heidenovi prapor v bezvětří, visící schlíple na stožáru (…)

Michael Burleigh: Nové dějiny Třetí říše, str. 86

Markovovy řetězce a (boží) důkaz existence Boží

Dobré jednoduché vysvětlení, co to je Markovův řetězec

a random process whose future depends probabilistically on the present, but not on the past

plus půvabný příběh o tom, jak a proč je A. A. Markov rozpracoval opravdu do hloubky.

Steve Landsburg: Chain Reaction

V čem jsme dobří podle dívky v Czechlandu

Autorka blogu Girl in Czechland nabízí už nějakou dobu mile sarkastický pohled na českou společnost očima zde žijícího cizince. Tentokrát na nás našla šest věcí dobrých. Ani jedna z nich by mě nenapadla, vás ano?

1. Eating your main meal at lunchtime
2. Jak to řekne ‘credit crunch’? Or The Art of Frugal Living
3. 1938
4. Cubist architecture
5. Being a stay-at-home mum: the option of lengthy maternity leave
6. Table service in pubs

Body 1 a 5 mi připadají sporné (ale zajímavé pro diskusi, zvlášť ta dlouhá mateřská, kterou hodně žen za žádnou velkou výhru nepovažuje), 2, 4 a 6 jsou jasné. A pokud jde o bod 3, i po těch letech je pěkné to slyšet od Britky. Překvapilo mě, že

(...) in my history lessons we were taught we didn’t have a choice – apparently Chamberlain followed a policy of appeasement not to avoid war but to give England much-needed time to rearm (...)

...opravdu se to tak v Británii učí ve školách?

Girl in Czechland: Češi, máte pravdu! Six Things the Czechs Are Right About

Steampunková novela, kterou zatím nikdo nenapsal

Což je škoda:

Predating the launch of Sputnik by over a century, President Taylor’s task force, consisting of civil engineers and frontiersmen, constructs a rocket in the Californian wilderness, equips its payload with the most powerful camera known to humankind at the time - endowed with revolutionary colour-capturing capacity - and launches it skyward from the slopes of Mount Whitney.

Strange Maps: The First Satellite Map of California (1851)

Adrenalinové sporty zašlých časů

Asi nejlepší je vodní lyžování za vzducholodí v roce 1932.

Via Open Culture.

Nebezpečná metoda (A Dangerous Method)

Člověk nemůže tvrdit, že nebyl varován: věděl, že jde na víceméně osvětový film a Jungovi a Freudovi a Nebezpečná metoda skutečně je víceméně osvětový film o Jungovi a Freudovi. Knižní předloha a scénář se drží historických faktů, takže se valná část toho, co je ve filmu k vidění, „doopravdy stala“. To nebývá metoda na napínavý film, pokud nejde aspoň o Pearl Harbor nebo Apollo 13, což tento případ rozhodně není. Tady jde hlavně o to, že hranice mezi psychiatrem a jeho pacientem bývá poněkud mlhavá a že může být (smím-li to tak říci) poněkud zvlhčená různými tělními tekutinami. Na pozadí Jungova románku s pacientkou (a budoucí analytičkou), která měla ráda to, čemu se tehdy ještě neříkalo spanking, se odehrává historie, konkrétně známý rozkol mezi Freudem a Jungem, jenž výrazně poznamenal vývoj psychologických a psychiatrických směrů na pár desítek let (a vlastně dodnes). Je to pěkné, je to poklidné, je to nuda, trochu to rozhýbe jen Otto Gross (také historická postava), cynik, smažka a Jungův pacient, jenž má nad svým terapeutem jasně navrch. Několik momentů tam bylo nečekaně k smíchu (třeba Jungův bezděčný pokus sníst oběd celé početné Freudově rodině, anebo Freudova poznámka na palubě lodi během příjezdu do New Yorku: „Jestlipak tuší, jaký mor jim to vezeme?“). Celkem ale vůbec nic, co by se vnutilo do hlavy k zapamatování. Jedním uchem tam, druhým ven.

Muzeum českého Internetu (s velkým I)

Tahle věc mohla vzniknout dvěma způsoby. Buď s mnohamilionovou, z větší části rozkradenou dotací z Evropské unie jako dlouhodobý projekt, o němž by se proschůzovaly stovky hodin, barvité detaily domyslete sami.

Anebo tak, že to z vlastního nápadu a ve volném čase udělá Jiří Peterka vedle svých početných dalších aktivit. My pamětníci děkujeme a tleskáme. Nahlédněte do časů, kdy se internet psával i v češtině s velkým I.

Nikita Chruščov v Americe

Vůbec první státní návštěva šéfa SSSR v USA. Došlo k ní v roce 1959. Bodrý Nikita se zajímal, jak bylo ostatně jeho zvykem všude, hlavně o rostlinnou a živočišnou výrobu. Zanechal celkem dobrý dojem.

První setkání na oběžné dráze

NASA vytáhla z archivů fotky z programu Gemini a Wired o nich napsal článek. Úžasné obrázky. Tenhle je z prosince 1965, kdy se poprvé povedlo setkání dvou kosmických lodí na oběžné dráze (ne spojení, protože na to nebyly vybaveny, ale vzdálenost mezi nimi prý byla jedna stopa).