O67 | iCollege | KIT FIS VŠE Praha | iinfo

úterý 1. května 2012

Normální rozdělení jako příběh

Nevím, kdo je Charly, ale vysvětlovat umí dobře.
(...) když příslušným teploměrem změřím teplotu nějakého předmětu, je naměřená hodnota s 50% pravděpodobností přesná na plusminus jednu desetinu. Na 95% je přesná na plusminus dvě desetiny. A prakticky (nerovná se zcela) jistě je přesná na plusminus tři desetiny. A čím vícekráte něco tímto teploměrem změřím, tím více se kumulativní výsledek blíží realitě - ale nikdy není absolutně přesný.

A údajně právě takto Carl Friedrich Gauss normální rozložení, jež od té doby nese jeho jméno, objevil. Zpracovával geodetická měření a zjistil, že totéž měření dá pokaždé lehce jiné hodnoty - a že tyto hodnoty, byť na pohled náhodné, lze popsat matematickou funkcí. A ta matematická funkce nám umožňuje najít řád tam, kde byl zdánlivý chaos, a tak přiřadit míru přesnosti něčemu, co už ze samotné povahy reality úplně přesně zjistit nelze.

Ale proč se realita chová takhle blbě? Proč není možné prostě změřit například vzdálenost x přesně ale jen "přesně plusminus"? K tomu se ještě vrátím.

Hic est Charly: Destilace páté esence

Žádné komentáře:

Okomentovat