O67 | iCollege | KIT FIS VŠE Praha | iinfo

pátek 17. února 2012

FFuka vysvětluje, jak funguje hudba

Máme extrémní lezení, extrémní programování a díky Františku Fukovi teď též extrémní vysvětlování. Bavím se a tleskám.
Je vidět, že MIDI formát vymýšlel někdo, kdo uvažoval logicky (na rozdíl od toho, kdo vymýšlel notový zápis), takže všechny noty C mají v MIDI formátu čísla dělitelná dvanácti a číslo oktávy vypočteme z čísla jakékoliv noty snadno:

číslo_oktávy = int (číslo_noty / 12) - 1

(...)

Interval je vzdálenost mezi dvěma tóny. Interval zjistíme prostě a jednoduše tak, že od sebe odečteme MIDI čísla dvou tónů. Takže například interval z C4 (60) do E4 (64) je 64 - 60 = 4. Interval z H3 (59) do C4# (61) je 2. A tak dále. Přitom interval mezi C4 a E4 je logicky stejný jako interval mezi C0 a E0 nebo interval mezi C5 a E5: Vždycky 4.

Hudební interval je něco jiného než intervaly, které znáte z matematiky. Hudební interval nedefinuje "soubor tónů mezi dvěma tóny", nýbrž vzdálenost dvou tónů a je to defacto matematický "polootevřený interval". Tedy jedna oktává má dvanáct půltonů (C až H) a interval C - H má velikost 11.

Pokud řeknete nějakému členovi GHS konspirace, že interval z C4 do E4 jsou podle Fuky čtyři tóny, tak vás (a mě) označí za kreténa. V zájmu korektního názvosloví jsou to čtyři půltóny. To, o čem jsem dosud psal jako o "tónu", se správně jmenuje "půltón". Oktává má dvanáct půltónů. Mezi C4 a D4 je interval dva půltóny. Tón je něco jiného než půltón, ale občas to je totéž co půltón, protože to tak někdo v roce 1539 vymyslel a připadalo mu to jako dobrý vtip. Pokud nebude výslovně řečeno jinak, tak když napíšu "tón", budu ve skutečnosti mít na mysli to, čemu se korektně (v rámci hudebního spiknutí) říká půltón.

Přimlouval bych se za několik dalších pokračování.

FFFilm: Hudebním skladatelem snadno a rychle

3 komentáře:

  1. Četl jsem a líbí, akorát bych byl extrémně opatrný s tvrzením, že takhle „funguje hudba“. Je to podobné, jako kdyby někdo vysvětlil například různá básnická rytmická schémata a tvrdil, že takhle „funguje poezie“. Vztah hudby s hudební teorií je podle mě velmi ošemetný a byl by tragický omyl se domnívat, že rozumět hudební teorii rovná se „chápat“ nebo nedejbože umět skládat hudbu. (Tohle je moje oblíbené téma.)

    P.S. Přihlašování ke komentářům je na Bloggeru skutečné dobrodružství.

    OdpovědětVymazat
  2. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  3. tak asi je kazdemu jasne, ze takto hudba nefunguje nabizena vysvetleni funguji jen u temperovaneho ladeni a i tam s rezervou, ale k tematu existuje par zajimavych knizek:

    http://www.worldcat.org/title/music-and-mathematics-from-pythagoras-to-fractals/oclc/65764542

    a

    http://www.amazon.com/dp/0262122820


    The Mathematical Foundations of Music

    OdpovědětVymazat