Pozor, už jen nadáváním na vrchnost se stáváme poddanými.
— Vladimír Kokolia (@vladimirkokolia) Srpen 25, 2012

Fotky z Hořícího muže

The Atlantic: Burning Man 2012 (foto Jim Urquhart, Reuters)

„Aby ti to bylo jasné, Simone," vysvětloval — a už Simonovi tykal, „já nevyrábím falza, nýbrž nové kopie autentických dokumentů, které se ztratily nebo které kvůli banálním okolnostem nebyly nikdy vyhotoveny, ačkoli vyhotoveny být mohly a měly."
—Umberto Eco: Pražský hřbitov, str. 91

Piráti jak Blesk

K tlaku USA na ostatní státy dochází také u zakladatele Wikileaks, Juliana Assange. Žádná vláda si netroufne odmítnout jeho vydání do USA, ačkoliv se jako australský občan žijící mimo USA nemohl provinit žádným porušením jejích zákonů. Přesto se uvažuje o jeho předání americké justici k potrestání, ačkoliv americké ministerstvo spravedlnosti dosud nedokázalo přesně formulovat, jaký trestný čin měl spáchat.

Kdybychom tyto věty uvedli do souladu s realitou, musely by znít takto:

K tlaku USA na ostatní státy dochází by podle názoru některých lidí mohlo dojít také u zakladatele Wikileaks, Juliana Assange. Žádná vláda si netroufne odmítnout jeho vydání nemůže - z čistě logických a právních důvodů, nikoli politických - poskytnout stoprocentní apriorní záruku, že ho nevydá do USA (v hypotetickém případě, že by Američané o jeho vydání požádali, což neudělali, ani zatím nenaznačili, že to udělat chtějí), mimo jiné i proto, že ačkoliv se jako australský občan žijící mimo USA nemohl celkem snadno provinit žádným porušením jejích amerických zákonů. Přesto se podle neověřených zdrojů, které nemusejí, ale mohou být jen něčí bujnou fantazií, uvažuje o jeho předání americké justici k potrestání vyšetřování, ačkoliv je zároveň třeba říci, že se americké ministerstvo spravedlnosti dosud nijak viditelně nezabývá otázkou, nedokázalo přesně formulovat, jaký trestný čin, pokud vůbec nějaký, měl spáchat.

Jenže s takovými formulacemi, uznejte sami, se nedá dělat politika.

Kromě toho je citovaný odstavec přilepen zcela nefunkčně, zpráva je o něčem úplně jiném - o zatčení spoluzakladatele Pirate Bay v Kambodži, a to na základě mezinárodního zatykače vydaného švédským soudem. Dotyčný Gottfrid Svartholm Warg (Piráti ve své tiskové zprávě zaměnili prostřední jméno za příjmení, ale to už je detail) byl ve Švédsku roku 2010 prvoinstančně odsouzen k roku vězení za porušování autorských práv, odvolal se, ale nepřišel k odvolacímu soudu a namísto toho zřejmě odjel ze země. Soud v jeho nepřítomnosti potvrdil první rozsudek. To vše se stalo, aniž by státnímu zástupci či soudci drželi agenti CIA revolver u ucha, aspoň já jsem toho názoru.

Assange, Pirate Bay, copyright, WikiLeaks, všechno v jednom chumlu, jak se to hodí. O tom, proč chtějí Švédové soudit Assange, se nemluví, protože to se naopak nehodí.

Demagogií tohoto typu Piráti diskreditují debatu přinejmenším o třech tématech: o budoucnosti copyrightu, o rozsahu a ochraně svobody slova (WikiLeaks) a o chování USA jako světového četníka. Všechna ta témata jsou závažná a politicky důležitá.

Třeba tím získají nějaké voliče mezi typickými čtenáři Blesku. Ale spíš si myslím, že ne. Rozhodně ale ztrácejí kredit u mnohých jeho nečtenářů, což je škoda.

Piráti.cz: Copyright omezuje politickou nezávislost států, ukazuje zatčení zakladatele The Pirate Bay v Kambodži

Bezdomovci provádějí po Praze

Bude to fungovat?

„Funguje to v Londýně, v Kodani, v Berlíně… tady to bude fungovat taky. Jen to musíme lidem prakticky dokázat. Ale to je pro social business normální.“

Jak jste teď daleko?

„Spustili jsme ostrý provoz. Máme několik prohlídek do týdne, jedna stojí 2 stovky, polovinu dostává průvodce, polovinu firma. Pracujeme teď hlavně na propagaci. Zákazníci jsou nadšení, ale potřebujeme stálý tok klientů. Hodně pozitivně reagují zahraniční turisté. Máme na prohlídkách i překladatele – dobrovolníka.“

Ulítlé, odvážné. Jde to do čelní srážky s národní povahou a systémem apriorních názorů. Držím palce.

Pragulic: Byznys postavený na bourání mýtů o bezdomovcích (via @HubPraha)

The remarkable thing about Shakespeare is that he really is very good, in spite of all the people who say he is very good.
— Robert Graves

Král nebyl nikdy volen na celý život. Každý rok se musel podrobit zkoušce zvané rádžasúja, obřadu královské korunovace, aby dokázal, že je hoden svůj úřad zastávat. Vždy se našel někdo,kdo byl připraven ho vyzvat, a starý rádža musel během tohoto rituálu obhájit svou moc úspěšným nájezdem a porazit svého protivníka v kostkách. Pakliže prohrál, odebral se do vyhnanství v lese, ale obvykle se vrátil a vyzval svého protivníka na další rádžasúju. Nestabilita indického království měla tak hluboké kořeny, že podle raného manuálu, věnovaného státnictví, byl králův nepřítel základní součástí státu.

Karen Armstrongová: Velká transformace, str. 34

Tance kosmických cizinců

Sun Ra již dávno není mezi námi, ale jeho Arkestra ano. A vystupuje 26. září u nás na Žižkově v Akropoli.

Historie New Yorku v 50 objektech

An artichoke and an elevator. A Checker taxicab and a conductor’s baton. A MetroCard and a mastodon tusk.

Plus dynamo z Edisonovy elektrárny, bagel s uzeným lososem...

The New York Times: A History of New York in 50 Objects

Konrád Heiden, který před svým odchodem do exilu roku 1933 podrobně Hitlera studoval přibližně deset let, nám zanechal pozoruhodnou studii Hitlera na jeho cestě k vůdcovství: „Hitler vyjadřoval s neomylnou jistotou nevypověditelnou paniku mas čelících neviditelnému nepříteli a dále tento bezejmennný přízrak pojmenoval. Byl čistým fragmentem moderního masového ducha, neposkvrněného jakýmikoli osobními vlastnostmi. Nebylo se třeba ptát, jakými schopnostmi si podrobil masy, on si je nepodrobil, on je ztělesňoval a představoval. Jeho projevy jsou sny tohoto masového ducha. Jsou chaotické, plné rozporů, pokud jsou jejich slova brána doslovně, často právě tak nesmyslné jako sny bývají, a přece nabité hlubším významem. Vulgární urážky, fádní vtipkování se střídá s velkohubými, někdy přepjatými frázemi. Jeho projevy vždy začínají hlubokým pesimismem a končí rozradostněným spasením, triumfálním, šťastným koncem. Často je lze popřít rozumem, ale ony se odvolávají na daleko silnější logiku podvědomí, na niž je každé popírání krátké. Hitler promlouvá k nevypověditelné hrůze moderní masy a k bezejmennému strachu, který pojmenoval. To z něj činí největšího masového řečníka masového věku.“ // Bez tohoto publika Hitler připomínal Heidenovi prapor v bezvětří, visící schlíple na stožáru (…)

Michael Burleigh: Nové dějiny Třetí říše, str. 86