Vykácej prales, ať má EU biopaliva

Teoreticky by měla být biopaliva z ekologického hlediska přínosem. Oxid uhličitý vyprodukovaný jejich spalováním by měl být tím samým skleníkovým plynem, který předtím rostliny (např. palmy olejné) odčerpaly při fotosyntéze z ovzduší. Jenže palmy je potřeba někde pěstovat a lukrativních prostor pro nové plantáže bylo pomálu. A tak přišly ke slovu motorové pily a zápalky. Nejprve se vykácí prales, následně se z pokácených stromů vybere a prodá nejcennější dřevo a nakonec se většina pokácených dřevin jednoduše spálí. Do ovzduší se v rámci boje proti globálnímu oteplení valí obrovské objemy oxidu uhličitého – toho samého oxidu uhličitého, který byl prohlášen za úhlavního nepřítele lidstva. Často se kácí na rašelinných půdách, které po vykácení porostu degradují a uvolňují do ovzduší další oxid uhličitý. Plantáže, které na zdevastovaných plochách vyrostou, vstřebají oxid uhličitý uvolněný při zakládání plantáže nejdříve za 220 let.

Jaroslav Petr: Palmový olej - zelená devastace přírody

Publikováno z Blogsy