Silvestrovská povídka Aloise Nebela (napsal Jaroslav Rudiš)

Lepšího společníka než Nebela na silvestra nevymyslíte. Poděkování jeho autorovi za tuhle postavu, za lepšího a pořádnějšího Švejka. Přečtěte si tedy Labutí jezero.

Jmenuju se Nebel. Alois Nebel. Slovo der Nebel znamená mlha. Když ho ale přečtete odzadu, dostanete slovo Leben. A das Leben znamená život. Já si to jméno nevybral a ani na tuhle osudovou smyčku, která mi od narození visí kolem krku, jsem nepřišel, to jeden dražní inspektor. Měl ale recht. Myslím, že právě o tom to všechno kolem nás i v nás je. Celý náš život se totiž ukrývá v mlze, ze které na nás občas něco vybafne.