Paul McCartney: Kisses on the Bottom

Časově omezený preview opět nabízí The Guardian. Sir Paul natočil swingové/music hallové album, což je styl, který ho bavil odjakživa (viz Honey Pie z bílého dvojalba, Maxwell's Silver Hammer z Abbey Road atd.) Zda bude bavit i posluchače, to nevím. Jsou to všechno pěkné staré klasické písničky, je to nesmírně profesionální, hostuje tam Clapton a Diana Krall... a je to trochu nuda. Jestli si to koupím, tak jako sběratel, ne proto, že by mě to zvedlo ze židle.

O ACTA v televizi

Dnes ráno jsem byl na ČT24 (video, přejeďte na čas 40:40) a zodpověděl jsem tam několik ne tak docela relevantních otázek. Potíž je v tom, že v českých mainstreamových médiích tomu skutečně nikdo nerozumí. A my, co tomu (snad) rozumíme, jsme ještě neodvedli dostatečnou práci při vysvětlování. Nejlepší stručnou formulaci zatím vymyslel Pavel Šuchmann:

(...) je možné být proti nelegálnímu kopírování a zároveň i proti chystané legislativě ACTA.

Dovolil jsem si ji parafrázovat a rozvést k komentáři, který vyjde zítra v papírových Hospodářských novinách:

Být proti pirátství a zároveň proti ACTA je naprosto konzistentní postoj. Zastánci jednoho i druhého totiž podporují parazitování na tvůrcích i spotřebitelích, ať už si to uvědomují nebo ne.

Pavel Šuchmann o ACTA

Přesně tak:

Mnoho lidí nedokáže pochopit, že je možné být proti nelegálnímu kopírování a zároveň i proti chystané legislativě ACTA. Být zároveň pro rozumnou ochranu autorských práv a zároveň proti mafiánům z Hollywoodu a normalizačním "umělcům" z OSA.
Tyto postoje jsou v naprostém souladu, přesto se skoro každý doupouští nebezpečného černobílého zjednodušování: Jsi proti ACTA? Pak jsi pirát a kradeš. Ale tak to vůbec není!

Rainbow Arabia

Elektronická hudba z osmdesátých let remixovaná do lehce arabského stylu dvěma Američany. Jako docela dobrý :)

Před pár dny jsme s kámošem vášnivě diskutovali, jakej teď přijde další masivní hudební trend. (...) Ani ve snu by nás nenapadlo, že najednou začneme poslouchat věci, který jsme doteď slyšeli jenom v autobuse, když nějakýmu arabovi, bangladéšanovi nebo indovi zazvonil mobil.
Jasně, není to žádnej trend, co se tady objevil jako blesk z čistýho nebe: byli tady už Muslimgauze v devadesátých letech, pak tu by Shackleton, co nám plnil uši pískem. Jenže teď to vypadá, že se synové Alláha mnohonásobně rozmnožili a je tu spousta deep-folkových projektů jako Fatima Al Qadiri aka Ayshay, která vydává u Tri Angle, newyorští Myrrh, Prince Rama, no a samozřejmě losangeleský Rainbow Arabia, neboli Danny e Tiffany Prestonovi, což jsou manželé, kteří se evidentně chtějí zasloužit o to, aby sárí a palestina byly naším nejoblíbenějším outfitem.

Mixtape k poslechu i ke stažení.

The Sound Supply: zajímavý nápad, jak prodávat hudbu

Dobrý obchodní nápad: deset alb (mně) neznámých skupin za $15 celkem. Koupil jsem to ani ne tak proto, abych levně pořídil hodně hudby, jako spíš kvůli překvapení. Třeba tam bude něco výjimečného? Jestli to chcete vyzkoušet taky, nepřehlédněte, že nabídka je časově omezená.

Bůh masakru (Carnage)

O. na to napřed nechtěla jít, protože ji polekal název. Pak se ale bavila jako dlouho ne a já taky. Trochu hořká, trochu potměšilá konverzační komedie, jak to dopadne, když jedno dítě druhému vyrazí dva zuby a rodiče to spolu projednávají pěkně zdvořile a na úrovni, vždyť jsme civilizovaní a politicky korektní lidé... Filmařsky minimalistické, celé se to odehrává v jediném bytě a v reálném čase; ostatně jde o adaptaci divadelní hry. Všiml jsem si, že na tu nefilmovost si někteří diváci stěžují, já ne — už jen proto, že v divadle byste to nikdy neviděli v tak dokonalém obsazení. Čtyři skvělí herci v hlavních rolích, Jodie Foster neodolatelná se svými pokrokovými názory, Kokoschkou a koláčem z hrušek, jablek a perníkových drobečků.

Když máte děti ve věku těch dvou, co se poprali, což my máme, vychutnáte si film o to víc (protože si v jeho zápletce živě představujete sami sebe), včetně jemné, roztomilé a dokonalé obrazové pointy. Inteligentní odpočinkový film. Kdy já se naposled v kině pořádně zasmál?

František Fuka radí, jak na japonštinu

A radí dobře: soustřeďte se na čtení převzatých slov. Neučte se japonsky, učte se japonskou transkripci angličtiny.

Japonci mají tři abecedy: kandži, hiraganu a katakanu, které se běžně používají třeba i všechny tři promíchané v rámci jedné věty. Na kandži zapomeňte. Má několik tisíc znaků, z nichž jeden může znamenat "fialky vadnou a opadávají", ale když omylem trochu špatně cuknete štětcem, znamená "medvěd se vysral v lese". Užitečné je, naučit se předem půl tuctu základních kandži znaků jako "Vchod, východ, muži, ženy, den, měsíc", ale nic víc nestojí za námahu.

No tak se nemáte rozvádět, řekli by nejspíš

Opravdu skvělý nápad našich zákonodárců.

Nový zákon o zdravotních službách, který začne platit od dubna, zkomplikuje léčbu dětí z rozvedených rodin. Nově totiž bude potřeba před každým vážnějším lékařským zákrokem, ale třeba i před očkováním souhlas obou rodičů. Pokud spolu rodiče nekomunikují, léčba se může prodloužit.

Tedy: Jeden rodič je alternativní a zásadně proti očkování. Druhý je konvenční. Ten/ta alternativní má teď automaticky a navždy vyhráno, protože souhlas se vyžaduje s tím, co se udělá, ne s tím, co se neudělá. Když se neudělá nic, je to v nejlepším pořádku. Hurá.

Nicméně: nemusí-li být podpis ověřený, stejně se to nebude dodržovat.

(Diskuse na G+.)

Leonard Cohen: Old Ideas

Nové Cohenovo album ještě nevyšlo, ale už si ho můžete celé poslechnout na webu Guardianu. Je mu sedmasedmdesát a dělá to pořád stejně a pořád dobře.

Mimochodem, takhle to vyvěsit, to je také hezký příspěvek k diskusi o copyrightu.

Poslanec o ACTA: nezúčastním se této maškarády

Tohle je zajímavé: francouzský europoslanec Kader Arif rezignoval na post tzv. zpravodaje pro ratifikaci ACTA v Evropském parlamentu. Ocituju to celé:

„I want to denounce in the strongest possible manner the entire process that led to the signature of this agreement: no inclusion of civil society organisations, a lack of transparency from the start of the negotiations, repeated postponing of the signature of the text without an explanation being ever given, exclusion of the EU Parliament's demands that were expressed on several occasions in our assembly.

As rapporteur of this text, I have faced never-before-seen manoeuvres from the right wing of this Parliament to impose a rushed calendar before public opinion could be alerted, thus depriving the Parliament of its right to expression and of the tools at its disposal to convey citizens' legitimate demands.

Everyone knows the ACTA agreement is problematic, whether it is its impact on civil liberties, the way it makes Internet access providers liable, its consequences on generic drugs manufacturing, or how little protection it gives to our geographical indications.

This agreement might have major consequences on citizens' lives, and still, everything is being done to prevent the European Parliament from having its say in this matter. That is why today, as I release this report for which I was in charge, I want to send a strong signal and alert the public opinion about this unacceptable situation. I will not take part in this masquerade.“

Těch poslanců je tam ovšem sedm set padesát čtyři...