Děti moje (The Descendants)

Lehký film o vážných věcech: Děti moje, režie Alexander Payne, v hlavní roli George Clooney. Maminka se zabije na surfu a zbytek rodiny — otec a dvě dcery, 10 a 17 — zjišťují, co a jak dál. Rodina je mírně nefunkční, ale nic dramatického, jen do té míry, do jaké, hádám, tak polovina dlouhotrvajících rodin všude na světě. Materiálně jsou zajištěni až až (dokonce tolik, že to je spíš součástí problému). Smrt, neporozumění, nevěra, vina a odpuštění, generační propast. Dalo by se z toho udělat bergmanovsko-ibsenovské drama, křečovitá komedie, hollywoodský doják. Vyšel z toho velmi umírněný film, z nějž odejdete s neurčitě příjemným pocitem, že se to všechno dá zvládnout. Žádné veledílo, ale stojí to za to vidět. 72 % na ČSFD, 79 % na IMDB. Český název není výstižný, anglický vyjadřuje hlavně mezigenerační vztah, předávání hmotné i nehmotné.

Tři zajímavé knihy o Íránu

Shlédnutí filmu Rozchod Nadera a Simin ve mně probudilo zájem o současný Írán. Stáhl jsem z Amazonu asi dvacet ukázek a sítem prošly tři knihy pro Kindle, které se mi zdají být dobré:

• The Ayatollah Begs to Differ: The Paradox of Modern Iran by Hooman Majd; tu jsem už koupil a začínám číst, živě napsaný pohled Íránce, který vyrostl a žije v USA, má tedy pochopení pro obě kultury a dovede mezi nimi - aspoň se mi to tak jeví - dobře tlumočit.
• Understanding Iran by William R. Polk; trochu akademické, ale tím pádem taky precizní.
• Drinking Arak Off an Ayatollah's Beard: A Journey Through the Inside-Out Worlds of Iran and Afghanistan by Nicholas Jubber; cestopis.

O smyslu vysokoškolského vzdělání

Dva pěkné články (on je to spíš jeden efektně rozdělený na dvě protikladné části) od Adama Herouta: Proč nestudovat na vysoké škole a Proč studovat na vysoké škole.

Základní škola je povinná, kontroluje docházku, nutí děcka k elementární činnosti, znalostem. Vysoká škola nemá ani tuto schopnost. Nejen že nepůsobí jako testovadlo inteligence a schopností. Nefunguje ani jako donucovna, nalejvárna, bootcamp. Kdo chce projít nepoznamenán, cestičku si najde.

Články jsou reakcí na blogpost Jiřího Knesla Má smysl studovat informatiku? I ten rozhodně stojí za přečtení.

Inside Apple (by Adam Lashinsky)

Tahle knížka teď asi na pár dní přitáhne pozornost IT světa, než ji nahradí jiná senzace.

Apple, Lashinsky revealed to me when he came into our New York City studio earlier this week, is organized like a terrorist cell. It’s a “closed caste system”, he explained, in which a few hand picked elites like Tim Cook and Scott Forstall collectively run the company without any input from ordinary employees. Apple encourages anything but an open or friendly culture, Lashinsky explained

Obsáhlou ukázku z Inside Apple: How America's Most Admired — and Secretive — Company Really Works si můžete přečíst na webu časopisu Fortune.

Jaké je vaše oblíbené vysvětlení?

John Brockmann od roku 1998 klade předním světovým vědcům (a jiným zajímavým osobnostem) otázku. Každý roku jednu, všem stejnou. Z odpovědí pak sestaví knížku, která obvykle stojí za přečtení. Otázku i odpovědi pro rok 2012 si můžete už teď přečíst na webu, knížka vyjde později.

Několik zajímavých komentářů k SOPA a protestům

Napsalo se toho strašně moc, protože tohle je téma, které se lidí kolem internetu dotýká velmi osobně. Výsledný dojem je pak ten, že svět nemá žádnou větší starost než SOPA, což je samozřejmě nesmysl. Za přečtení podle mne stojí:

Dva výborné komentáře Setha Godina (When the world changes... a Learning leadership from Congress). Oba se tématu zdánlivě týkají jen tak okrajově, postihují však právě to, co je důležité a nadčasové. „It's painful, expensive, time-consuming, stressful and ultimately pointless to work overtime to preserve your dying business model.“

How SOPA would affect you: FAQ na serveru C|Net. Tím „you“ se myslí americký uživatel, ale stejně je to užitečné a informativní čtení.

Stručné a jasně sepsané stanovisko Electronic Frontier Foundation se zabývá nežádoucími vedlejšími účinky protipirátských zákonů, pokud jde o disent v nedemokratických režimech či aktivity typu WikiLeaks.

Al-Jazeera přetiskla starší věcnou a střízlivou analýzu, kterou sepsal Jonathan Zittrain (autor knihy The Future of the Internet – And How to Stop It).

Nadace Wikipedie stručně zdůvodnila, proč sáhla k protestu.

Google v USA začernil logo (a přidal se tak k mnoha jiným provozovatelům serverů, kteří tak či onak dali najevo solidaritu s postupem Wikipedie).

Hlavnímu názorovému proudu se trochu vzdaluje velice zajímavý komentář, který napsal Andrew Orlowski pro The Register:

And it's the sort of progressive thinking conspicuous by its absense in Silicon Valley, and its armies of 'copyfighters'. They love the war too much for it to end. And to keep fighting, you must avoid thinking about constructive, mutual agreements.

Nezapomeňme, že zatímco řeči se vedou, činy rozhodují. 14. ledna poslal Obama návrh SOPA k ledu, jistě ne navždy, ale na chvíli ano. 19. ledna zas FBI zavřela web Megaupload.com a spolu s ním i jeho provozovatele, z nichž ani jeden není americký občan. Jsou to Němci, Estonec, Slovák a Nizozemec, zadrženi byli v Aucklandu na Novém Zélandě. Žádná SOPA k tomu nebyla potřeba. Škodu, kterou Megaupload způsobil majitelům práv (americkým subjektům), odhadla FBI na půl miliardy dolarů.

Na zavření Megauploadu nebyla SOPA potřeba

Tak nám zabili Megaupload, paní Müllerová.

The Department of Justice has issued a gleeful statement regarding the takedown, coordinated with police around the world, calling it "among the largest criminal copyright cases ever brought by the United States," and listed the individual charged with "racketeering conspiracy, conspiring to commit copyright infringement, conspiring to commit money laundering and two substantive counts of criminal copyright infringement."

Aneb: na spořádané středostavovské protesty odpověděla FBI rázným činem. „And they didn't even need SOPA!“

SMBC opět skvěle skóruje

Pěkné, pěkné.

Ale řeku mají pěknou, to ano

„Krasnoyarsk is one of those cities that make you want to come back.“ — No, nevím. Možná za určitých okolností... Já jsem každopádně rád, že jsem si tam nic nezapomněl.

Neúplný, ale pěkný seznam nepolitických politických iniciativ u nás

Není třeba souhlasit s celým Kotrbovým textem, ale ten výčet občanských iniciativ je kouzelný a stojí za ocitování:

Kairos 98, Impuls 99, Děkujeme, odejděte! Inventura demokracie. Dejte nám dárek ke dvacetinám. Dřevíčská výzva. Mobilizační výzva ODS. Výzva na obranu knih. Velká Výzva Hnutí Duha, Semilská výzva, Vyměňte politiky. Šumavská výzva. Pankrácká výzva protikorupčních organizací. Výzva ANO 2011. Výzva NEO 2011. Výzva k zodpovědnosti 2011. Jarní výzva studentů všem politikům. Svatováclavská výzva katolickým biskupům. Semilská výzva. Holešovská výzva, Brněnská výzva. Kodaňská výzva. Jablonecká výzva. Orelská výzva. Prčická výzva…
Jděte všichni do Prčic.